Strávit týden ve škole Zubialde ve vesnici Zeberio v Baskicku, Španělsko, byla moje první zkušenost s job-shadowing.
Co je to vlastně job-shadowing?
V překladu to znamená “stínování”. Jedná se však o jednu z modernějších vzdělávacích metod, kdy jeden učitel může předat své zkušenosti dalšímu učiteli, a to tím, že mu průběžně během své každodenní práce vysvětluje i názorně předvádí svou pedagogickou činnost. Cílem mého studijního výjezdu do zahraničí bylo pozorovat a naučit se metodologii projektového vyučování, které pak budu moci aplikovat v naší mateřské a základní škole Klíč. Mým mentorem a průvodcem ve zdejší škole byla Izaskun Garrote, bývalá ředitelka, nyní zástupkyně ředitele, jinak zaměřením učitelka angličtiny.
Přestože jsem již zkušenosti s projektovou výukou měla a také aplikovala ve svých třídách, to, čeho jsem při svém týdenním pobytu v baskické škole byla svědkem, předčilo mé nejodvážnější představy o hloubce projektové výuky.
Projektová výuka versus vyučování založené na projektech
Projektová výuka, jakou známe my, se velice liší od vyučování založeného na projektech. Vyučování založené na projektech se v angličtině nazývá Project-based Learning a pro přehlednost v tomto článku budu používat zkratku PBL. Pro projektovou výuku, jako ji známe my, budu používat zkratku PV. V čem se tyto dva přístupy liší? Pokusím se je co nejjednodušeji porovnat, a sice se záměrem na odlišnosti v roli žáka a učitele v obou přístupech.
PV, kterou známe my, pohlíží na projekt jako na výstup probraneho učiva. Co tím mám na mysli? Během posledního měsíce jsme, například, se žáky probírali téma rodina; na základě nově nabitých poznatků poté žáci zpracují svůj projekt, kde shrnou své znalosti, týkající se slovní zásoby a gramatiky. V PBL projekt není výstup, ale cestou, skrze kterou žáci a učitel procházejí proto, aby se dozvěděli co nejvíce o tématu, které si předem vybrali, a aby splnili cíl (výstup), který si předem určili. Cesta to však není jednoduchá.
Spolupráce na všech úrovních
To, co mě ještě velice zaujalo, byla spoluúčast různých tříd na realizaci určitého projektu. Například pokud se 5. třída rozhodne, že bude pracovat na projektu o římských bojovnících a na závěr svého projektu udělá vystoupení, kde její žáci předvedou rekonstrukci určité bitvy, tak se do tohoto představení zapojí všechny třídy včetně mateřské školy. Tímto se daný třídní projekt stává celoškolním projektem.
Ve škole Zubialde se drží dloholetá tradice, kdy dvě třídy pracují na stejném projektu. Každá třída může mít jiný výstup. Např. pokud 3. a 4. třída pracují na projektu o léčivých rostlinách, jedna třída může vyrobit trička s logem na závěr projektu a druhá posléze připraví léčivý nápoj anebo receptář na základě nasbíraných informací. Spolupráce obou tříd je velmi ceněná, podporovaná a doporučená. Obě třídy pak pracují za podpory a dohledu dvou učitelů, kteří si navzájem take pomáhají. Využívají možnosti tandemové práce a stínování, aby se navzájem od sebe naučili a podpořili.
Během PBL mladší a starší žáci pracují ve smíšených skupinách. Mladší žáci se přirozeně učí od dětí ze starších tříd. Starší pomáhají mladším, když potřebují pomoc. Spolupráce se pak prolíná na všech úrovních: od učitelů a spolužáků až po spolupráci různých tříd a celé školy, včetně základní a mateřské.
Příležitost pro každého
To, co se mi na PBL navíc líbí, je, že se v procesu realizace projektu učí nejen žáci, ale totéž se nabízí i učitelovi. Učitel se společně se svými žáky učí odborné informace, které přesahují široce základní rámec učitelské výbavy. Učitel nikdy nenabízí zpracování informací z encyklopedie, ale nalézá vědecké zdroje, které pak se svými svěřenci prochází. Při práci s odbornou literaturou se již v útlém věku žáci učí číst s porozuměním a zpracovávají informace tak, aby byly jim a ostatním žákům srozumitelné. Zpracováním informací to však nekončí. Žáci musí své poznatky znázornit, porovnat, odvodit výsledky. Např. pokud se žáci 1. - 2. tř. setkají s rozměry délka, šířka a výška, musí si za pomoci metru vše změřit, napsat na pracovní list, ve skupině porovnat a vyvodit závěry. Pak se před třídou podělí o svůj názor a porovnávají své výsledky s výsledky ostatních skupin. Učitel neříká správnou či špatnou odpověď, nekontroluje a neopravuje své žáky. Učitel je v roli mediátora, přijímá názory všech zúčastněných a zůstává nestranný. Vchází do role zapisovatele, kdy dopodrobna zapisuje názory všech. Je v roli průvodce, místo toho, aby rozhodoval a hodnotil, kdo měřil/neměřil správně. Pouze danou činnost předvede a názorně ukáže výsledek. Žáci pak sami vyhodnotí, zda se jim podařilo daný rozměr změřit správně či nikoliv.
Učení pro život
Každá zkušenost je nezaměnitelná a nelze ji pouhým vyprávěním předat. Takhle to zůstane i s mým článkem. Jeho cílem bylo slovně předat zkušenosti, které jsem získala během jednoho týdne v zahraničí, což se dá velice ztěží udělat. Pokud však tento článek nabádal k zamyšlení nebo i zasnění, tak byl můj cíl splněn.
Přeji hodně zdaru ve splnění vašich životních projektů!