Středa

Konstantin Issakov

Dne 1. května jsme se školou vyrazili autobusem ke španělskému moři, které nese název “La Manga”, ve kterém jsme měli připravené aktivity na celý den.

Hned ze začátku nás rozdělili na tři skupiny, abychom jsme si vyzkoušeli všechno a taky si to užili víc, než kdybychom jsme se tam tlačili. Naše skupina byla pod číslem tři, a proto jsme začínali s “Wind Surfing” neboli plachtění s pomocí větrů. Ze začátku jsem byl překvapen, že moře může být tak mělké. Následně jsme po pokynech instruktora vytáhli prkna a plachtu, poté následoval vstup do moře, do kterého jsme se všichni těšili. Jakmile jsme dostali instrukci, jak se na tom plachtí, tak jsme šli na to a to bylo jedno šplouchnutí za druhým a ještě k tomu byla voda studená, protože jsme tam byli ráno. Tudíž se každý snažil nepadat, ale ze začátku to nešlo, tak jsme se snažili co nejvíc soustředit na to plachtění a už nám to šlo a nepadali jsme až tak moc. Ale jakmile nám to všem už šlo, tak už byl konec našeho Wind surfingu, tak jsme došli na břeh a dali jsme si pauzu, protože to bylo moc namáhavé, a hlavně jsme se museli namazat krémem na opalování. To bylo jako první pravidlo, abyste neskončili v nemocnici. Poté následoval program na kánoích nebo šlapadlech. Já s Matijou a jedním Španělem jsme si vzali šlapadla, protože na jednom šlapadlu mohlo být až čtyři lidi, a tak jsme nastoupili a šlapali jsme za instruktorem. Po asi půl hodině jsme doplavali na jiný břeh a tam jsme čekali až přijedou ostatní. Poté jsme vyjeli zpět.

Až jsme tedy doplavali zpátky na start, tak jsme šli do hotelu, který nebyl příliš daleko a tam jsme si dali oběd. Hotel se jmenoval Hotel Cavanna. Oběd byl v podobě “švédského stolu”. Brali jste si, co jste chtěli. Ze španělského menu tam bylo “Paella” neboli takové rizoto, na výběr jsme měli masaou paellu nebo klasickou paju, a nějaké ty jejich dezerty, které jsme ochutnali. Nevím jak ostatním, ale mně to chutnalo, takže za mě 5/5. Po obědě nás čekala poslední věc a to bylo ježdění na lodi, která měla místo motoru plachtu. Poté jsme nasedli na autobus a jeli jsme k jejich významnému majáku pod názvem “Cabo de Palos”. Do majáku byl výšlap, ale to jsme zvládli a mohli jsme se radovat z pohledu na moře a okolí. Pak následovala cesta domů někdy okolo 19:00, pak už jsme měli zbytek dne s hostujícími. A takto jsme prožili středu ve Španělsku.

Jak středu, tak celý pobyt ve Španělsku jsem si užil a za to vděčím našim učitelům a škole, že se zapojili do Erasmusu +.

Čtvrtek v Murcii

Matija Bijelic

Ve čtvrtek jsme jeli na výlet do města Murcia, kde naším úkolem bylo najít nějaké kamenné monumenty na domech, sloupcích atd. Když jsme našli tři z nich, zbytek zemí si chtěl udělat přestávku, a tak jsme my jako jediní šli hledat zbytek monumentů. Nemohli jsme najít jen jedno znamení: podivné prase. Potom, když jsme šli do Burger Kingu, byla přestávka na oběd, a tak jsme šli do různých obchodů, kde jsme si koupili jakési věci. Poté jsme seděli na náměstí, kde jsme mluvili s Chorvaty. Bylo to zábavné, protože jsme mohli mluvit česky a oni nám rozuměli a my jim také. Potom jsme šli do muzea (o budově kde se muzeum nacházelo). Průvodkyně měla neobvyklý přízvuk (jako ostatní Španělé) a bylo těžké ji pochopit. Na konci dne jsme dorazili domů, kde jsme měli čas s rodinou, který jsme využívali k hraní her na Playstationu nebo obecnému mluvení o nás, což bylo velmi zajímavé. Tolik jsme se toho dozvěděli o španělském obyvatelstvu, ale hlavně o mé rodině. K večeři jsme měli pizzu, nějakou zeleninu a k tomu ovoce přelité jogurtem jako desert. Potom jsem se šel koupat a po vykoupání jsme zalehly do postele, kde jsme si ještě chvíli povídali, a pak jsme šli spát. Byl to příjemný a zajímavý den a rádi jsme prozkoumali historické město Murcia.

Pátek

Viki Vlčková

Pátek 3. 5. byl naším společným posledním dnem, tak jsme si ho chtěli pořádně užít.

Hned ráno jsme se sešli ve škole, kde paní ředitelka pronesla pár slov a rozloučila se s námi. Pak ke mně přišla moje hostující kamarádka Olga a společně s jejími ostatními kamarádkami jsme šly na únikovou hru. Hra byla ve školce. Když jsme tam přišly, učitelé nám řekli, že mají místo jen pro tři španělské studenty, ale těch tam bylo šest. Tak aby bylo spravedlivě rozhodnuto, udělaly se týmy po dvou - hostující+ubytovaný. Ten žák, který přijel z jiné země a byl ubytovaný ve Španělsku, musel pro svého kamaráda vytančit účast ve hře. Já jsem svojí hostující Olze nějakým záhadným způsobem účast vytančila a do hry ji dostala.

Úniková hra nám ze začátku moc nešla, ale pak jsme se do toho dostali a dvanáct sekund před koncem snědli tabletku, která nám,,zachránila'' život.

Po skončení školy jsme měli volný program s hostujícími kamarády a šli jsme na oběd do italské restaurace. Pak jsme se procházeli po městě a nakonec jsme jeli do sportovního centra, kde jsme se rozloučili se všemi kamarády. Večer jsme si bohužel museli zabalit kufry, ale přibalili jsme si do kufru i dárečky, které jsme od rodin dostali.

Ve Španělsku jsem byla už podruhé, ale tentokrát to bylo stokrát lepší, moje rodina byla super a moc hodná. Všichni chtěli, aby se nám ve Španělsku líbilo a to se jim určitě povedlo. Skoro se všemi jsme zůstali v kontaktu a píšeme si přes whatsapp. Kdybych mohla, jela bych do Španělska klidně i potřetí. Bylo to vážně skvělé.