V neděli 2.10. začalo další mezinárodní setkání žáků 1. stupně ve SLOVINSKU v rámci projektu „Maths is Fine with Digital Style“.
Matematická kompetence je jednou z klíčových kompetencí 21. století, proto se šest škol z různých evropských zemí ( Švédsko, Řecko, Slovinsko, Kanárské ostrovy-La Palma, Litva a ČR) rozhodlo obnovit a iniciovat inovativní výukové metody ve vzdělávání pomocí začlenění digitálních nástrojů v matematice, aby byli žáci více motivováni. Poslední roky ukázaly, že i když mluvíme o současné generaci jako o „digitální generaci“, neumí používat digitální nástroje pro učení a osobní organizaci.
Celý projekt je rozdělen do šesti období, kdy každá fáze je věnována jednomu matematickému tématu. Témata jsou: Odečítání a sčítání, Násobení a dělení, Zlomky, Matematický průměr, 2D geometrie a 3D geometrie. V každém období budou probíhat následující aktivity: Semináře pro učitele k představení digitálních nástrojů. Vytváření sady materiálů v rámci každého digitálního nástroje. Vytvoření sady materiálů CLIL (Content and Language Integrated Learning) k podpoře výuky a studia matematiky v rámci mezinárodního partnerství. Online setkání žáků, při kterých budou počítat, hrát si a užívat si společné učení matematiky. Vytvoření sady materiálů s názvem „escape rooms“ a překlad do jazyků všech partnerů.
Pondělí 3.10.
Mezinárodní setkání jsme společně slavnostně zahájili představením všech partnerských zemí. Každá škola si připravila prezentaci své země. Následovali seznamovací aktivity, prohlídka školy. Velmi milé bylo také setkání s panem starostou na radnici. Představili jsme mu náš projekt a předali dárek z našeho města a tím tak hrdě reprezentovali naše město a naši školu.
Následoval kulturní workshop, kde jsme se učili tradiční slovinské tance. Po obědě se děti vydaly do svých hostitelských rodin a s nimi poznávaly krásu zdejší přírody.
Úterý 4.10.
Úterý bylo ve znamení poznávání kulturního a přírodního bohatství Slovinska. Vydali jsme se do jeskyně Postojna - nejúchvatnější jeskyně světa, která se pyšní velkolepými jeskynními útvary a rozmanitou faunou. Užili jsme si nezapomenutelnou jízdu v podzemním vláčku. Jeskyně Postojna tvoří podzemní ráj, který po milióny let tvořily kapičky vody. Postojenská jeskyně je jediné místo, kde uvidíte nejdražší drahokam v podobě jeskynních útvarů a setkáte se s malými dráčky-mloky. Podle legendy se jedná o mláďata draků. I v současnosti si zachovávají určitou dávkou tajemna a jsou považováni za největšího jeskynního živočicha, který bez potravy vydrží až deset let. Stejně tak jako ve světě nad zemí, i v Postojenské jeskyni najdete věžovité hory, šepotající řeky a ohromné podzemní síně.
Další zastávka byla v hřebčíně Lipica. Vesnice Lipica je nedaleko hranic s Itálií a proslavila se věhlasným hřebčínem, odkud pocházejí a kde se dodnes chovají vzácní bílí koně Lipicáni. Koně z tohoto plemena jsou nejen krásní na pohled, ale také mimořádně učenliví. Plemeno Lipicánů bylo vyšlechtěno křížením koní z oblasti Krasu spolu se španělskými, arabskými a neapolskými koňmi. Ze Slovinska se postupně rozšířilo takřka po celém světě. Vznešení Lipicáni vynikají v drezuře a účastní se jezdeckých závodů i přehlídek. Zajímavostí je, že hříbata mají tmavou barvu, zbělají až kolem 7. až 10. roku. Koně tohoto plemena se dožívají až 30 let.
Středa 5.10.
Středa pro nás byla pracovní, byli jsme celý den ve škole a pracovali na projektových aktivitách.
Pracovali jsme na slovních úlohách, které jsme zpracovávali ve formě komiksu. Na každém komiksu se vždy podílí několik škol. Tentokrát je téma 2D matematika. Další část dne byla věnována využívání robotů v matematice - kdy jsme roboty sami programovali. Tito roboti se nám natolik zalíbili, že si je do školy určitě pořídíme. A na závěr jsme se účastnili hodin matematiky, které si připravili učitele ze všech zemí.
Odpoledne pak trávily děti společně se svými hostitelskými rodinami.
Čtvrtek 6.10.
Ve čtvrtek jsme začali ve škole sportovními aktivitami, které jsme si užili. Další část dne ve škole byla zaměřena opět na matematiku. Soutěžili jsme s ostatními žáky ze 4.,5. a 6.třídy a při každé soutěži některý z našich žáků stál na stupních vítězů, takže jsme moc rádi, že tak úspěšně reprezentujeme naši školu v matematice.
Odpoledne si pro nás připravili rodiče. Soutěžili jsme a užili si společnou večeři, kterou opět zajistili rodiče-uvařili a upekli pro nás slovinské speciality. Byl to úžasný zážitek.
Pátek 7.10.
Poslední den našeho projektového setkání se přiblížil neuvěřitelnou rychlostí. V pátek začal v Tolminu festival, takže jsme měli štěstí a mohli se zapojit do celé řady zajímavých aktivit. Poznávali jsme houby, které rostou v místních lesích, dozvěděli se o výrobě sýrů z místních farem, vyzkoušeli si výrobu moštu a seznámili se s odrůdami jablek, která zde rostou, podíleli se na výrobě kysaného zelí, poznavali bylinky a spoustu dalších aktivit.
Jsme moc rádi, že kromě matematických aktivit, které jsou naplní tohoto projektu, jsme mohli poznat místní kulturu a zvyky.
Věříme, že se sem ještě někdy podíváme. Slovinsko je nádherné a všem ho můžeme jen doporučit.
Mezinárodní setkání z pohledů našich žáků
Den první - Anežka Masopustová 4.A
Dnes bylo krásné počasí. Ke snídani jsem měla palačinky. V 7:45 jsme vyrazili autem do školy. V 8.30 jsme měli uvítací ceremoniál. Dětí z různých zemí prezentovali svojí zemi. Napři. děti z La Palmy promítaly fotky a videa z okolí jejich domova. Litevské děti zatančily svůj národní tanec. Já, Mia, Sofča, Kája, Honza a Melichar jsme společně zazpívali 2 písničky. Holka modrooká a Komáři se ženili. Doprovod na klavír nám připravila paní učitelka Kristýnka Vadassová. Nakonec všechny děti tančily do hudby společně a dělaly jsme hada po celé místnosti. To byla velká legrace. Po svačině jsme navštívili starostu města Tolmin. Je to hodně vysoký pán. Mluvil k nám anglicky. Dostali jsme dárkové taštičky. Pak jsme byli v malé tělocvičně, kde jsme se učili Slovinské tance. Při tanci jsme si předávali klobouk. K obědu jsme měli kaši a mleté maso. Moc mi to chutnalo.
Po škole jsme jely s Ninou domů. Jela jsem poprvé školním autobusem. Odpoledne jsme s rodinou jeli k řece jménem Soča. Je to nádherná řeka, která má krásnou tyrkysovou barvu. Na tuto řeku jsem se moc těšila. Viděla jsem jí na internetu a na letecké mapě, než jsem do Slovinska jela. Zjistila jsem, že je velmi studená, protože jsem do ní omylem šlápla. Dnešní den utekl velmi rychle, moc jsem si ho užila. Večer jsem brzo usnula, byla jsem velmi unavená. Těšila jsem se na úterý, kdy nás čekal velký výlet.
Na Slovinsku se mi moc líbilo. Procvičila jsem si angličtinu. Jsem ráda, že jsem všem rozuměla a oni rozuměli mně. Byla jsem moc ráda, že s námi jela Lucka Dolejší a Nataša Nováková. Moc hezky se o nás staraly. Vedle nich jsem se cítila bezpečně. Nejvíc se mi líbil výlet do jeskyně Postojna.
Bydlela jsem v malém městě Čiginj (blízko Tolminu) v rodině jménem Kragelj maminka Anja, tatínek Željko, dcera Nina a syn Matic. Nině je 11let. Mají 4 strašilky. Je to moc hodná rodina. Mohla jsem si dát strašilku na ruku. Mluvila jsem s nimi Anglicky. Rozuměli jsme si. K jídlu jsme měli samé dobré jídlo, často jsme měli palačinky. Moc mi to chutnalo. Rodina měla malý domeček s malinkou zahrádkou. Na zahrádce jsme si mohly sednout. Bydlela jsem s Miou. Měly jsme pokoj s palandou a strašilkami. Anja si s mojí mamkou psala přes WhatsApp. Posílala mamce každý den fotky. Mamka za to byla moc ráda. Dobře se o nás starali. Loučení moc smutné nebylo, jenom v autě na cestě do Itálie se mi chtělo trochu brečet, ale to nevadí. Moc ráda, bych se s nimi zase setkala. Vzniklo mezi námi přátelství. Moc jsem si to užila! Ráda pojedu na další výjezd ERASMUS.
Den druhý - výlet do jeskyně - Jan Krudewig 5.A
Už před odjezdem z Čech jsme věděli, že pojedeme do největší krápníkové jeskyně Slovinska a Evropy POSTOJNA JAMA. Moc jsem se těšil.
Ráno jsme z Tolminu jsme vyjeli autobusem a cesta trvala asi hodinu. Po příjezdu jsme si dali na svačinu slovinskou specialitu - dortík. Jeskyně je asi 25 km dlouhá, zpřístupněných pro veřejnost je 5 km. Zajímavostí je, že do jeskyně byla už roku 1872 zavedena železnice. Elektřinu sem přivedli dřív než do Lublaně. My jsme nasedli na mašinku, které nás dovezla tunelem do jeskyně. Všem se jízda líbila. Se skupinou jsme pak procházeli jeskyní a sály se spoustou vysokých krápníků. Některé vypadali jako vodopád nebo špagety. Viděli jsme i ten nejvyšší krápník v jeskyni Mrakodrap 16m vysoký.
V jeskyní žije i dráček. Je to obojživelník Macerát jeskynní. My ho viděli jen před koncem cesty v teráriu.
K východu nás dovezl zase vláček. Měli jsme možnost nakoupit suvenýry. Já si na památku koupil malý krápník a pamětní minci. Naštěstí jsme dostali oběd. Už jsem všichni umírali hlady a řízek s hranolkami nám zachránily život. Dalším cílem našeho výletu byla známá Kobilarna Lipica.
Jsem moc rád, že jsme se s Melicharem byli ubytovaní spolu v rodině Leban. Mají 3 děti a všichni jsou muzikanti. Bylo s nimi veselo, všichni mluvili dobře anglicky a hned první den jsme si připadali jako doma. Ukázali nám soutězku Tolminska korita, kde teče tyrkysová Soča. Vzali nás na bowling a air hocky. Poprvé jsem tam ochutnal hranolkovou pizzu. Ve čtvrtek měli hudební vystoupení na společné večeři ve škole. Týden u nich byl fajn a doufám, že se přijedou podívat za námi do Čech.
Den druhý - Hřebčín Lipica - Karolína Dolejší, 5.A
Na začátku října jsme navštívila s naší školou mezinárodní setkání ve Slovinsku. Byla jsem ubytovaná se Sofčou v jedné rodině, která měla celkem 3 děti a kocoura. Nejmladší byla Žeňa a ta se o nás také starala. Bydleli jsme v panelovém domě blízko školy, tak jsme to měli blízko. Moc se mi líbilo městečko, ve kterém jsme bydleli. Všude okolo byla krásná příroda a nádherná řeka Soča. Každý den jsme chodili do školy, kde jsme měli různý program. Nejvíce se mi líbil společný večer, který pro nás připravili rodiny.
Moc se mi také líbil výlet do hřebčína Lipice. Lipicání jsou nádherní bílí koně, které můžete vidět při drezůrách, v kočárech i třeba v cirkuse. V hřebčíně jsme měli svou průvodkyni, která nás celým areálem provedla a všechno nám hezky vysvětlila. Mohli jsme také navštívit stáje a vidět koně hodně blízko. Kdybych mohla, určitě si nějakého koně pořídím. Bylo to moc hezké a dozvěděla jsem se hodně zajímavých věcí.
Jsem moc ráda, že jsem se mohla účastnit tohoto setkání a doufám, že s Žeňou zůstaneme v kontaktu.
Den třetí - Sofie Nováková 4.A
Toto je příběh o tom, co jsem se naučila a jak jsem si užila tvorbu komiksu. Ve středu ráno jsme měli úžasnou zkušenost s aplikací Storyboard That. Byla jsem nadšená, protože miluji komiksy a kreslené příběhy.
Nejprve jsme se zaregistrovali do aplikace, kde jsme si mohli vytvořit náš vlastní projekt. V nabídce byla spousta různých postav a pozadí. Náš komiks měl celkem 3 políčka, a do každého jsme mohli vkládat co se nám jen zachtělo. Byla to velká zábava vymýšlet příběh a rozhovory mezi hrdiny. Dokonce jsme si mohli vybrat i vlastní barvy pro naše pozadí a postavy. To bylo super, protože jsme tak mohli dodat příběhu náš vlastní styl. Když už jsme byli s naší prací spokojení, uložili jsme ji.
Celý proces tvorby komiksu byl opravdu zábavný. Naučili jsme se, jak vyprávět příběh pomocí obrázků a textů. A nejlepší na tom bylo, že jsme mohli být kreativní a vytvořit něco svého.
Středa byla výjimečná i tím, že proběhl workshop – vyráběli jsme foto rámečky, které jsme si pak mohli odvézt domů na památku. A nechybělo ani programování. Byl to další den plný zážitků a vzpomínek!
Den čtvrtý - Mia Vrzal 4.A
Město Tolmin - Ráno jsme se vzbudili u naší hostitelské rodiny. Dali jsme si snídani a potom jeli autobusem do školy v Tolminu.
Ve škole jsme začali sportem v tělocvičně. Několik z nás si zapomnělo sportovní obuv, tak se nám to klouzalo. Potom jsme začali dělat matematické soutěže. Chodili jsme po městě s mapou a listem na kterým byli slovní úlohy. Poté jsme ve škole odevzdali pracovní list a šli se naobědvat.
Po obědě bylo vyhodnocení matematické soutěže, kde jsme dostali nanuky a Anežce spadl na zem. Odpoledne ve škole byli soutěže, které pro nás připravili rodiče. Soutěže nás bavili, ale potom jsme měli připravené Slovinské jídlo. Bylo ho tam hodně, ale nejvíce mi chutnalo to od naší rodiny.Večer jsme jeli domů a šli spát. A to byl konec krásného dne.
