Již před dvěma lety, kdy naše škola podávala žádost o tento Erasmus projekt, jsem se začala těšit na příležitost dalšího výjezdu. Každá cesta do zahraničí pro mne znamená poznání nových míst, lidí, odlišných kultur a také příležitost procvičovat angličtinu v praxi. Nyní jsem navíc měla možnost pozorovat výuku ve Španělské škole a učit se od jiných učitelů, což považuji za obrovský přínos.
Dne 28. října jsem s velkým očekáváním, nadšením i drobnou nervozitou odletěla do Cartageny, abych zde po dva týdny stínovala práci učitelů a odučila několik hodin v angličtině. Nejela jsem ale zcela do neznáma. Již jednou jsem v této škole měla možnost na krátkou chvíli být. Uklidňoval mě tedy fakt, že na mne čeká pedagogický sbor plný nesmírně milých, ochotných, mladých lidí, kteří jsou připraveni podělit se se mnou o své zkušenosti. Škola několik let využívá při vzdělávání žáků moderní technologie, na které se i naše škola v posledních letech orientuje. Cílem mé cesty proto bylo načerpat nové zkušenosti a tipy, jak při výuce kreativně pracovat s iPady.
Škola Colegio Narval je oproti naší doslova obří. Zahrnuje školku pro děti od dvou let, základní školu a střední školu, kterou studenti opouštějí ve věku 17 až 18 let. V každém ročníku jsou až čtyři třídy, které jsou velmi početné, 28 žáků není žádná výjimka. Tento počet se týká dokonce i školky. Překvapilo mne, že o tolik dětí zde pečuje pouze jedna paní učitelka. Jak jsem zmínila, výuka tu probíhá převážně za využití moderních technologií. Každý učitel má svůj Ipad, kde má uloženy veškeré potřebné informace (od materiálů na výuku, přes rozvrh, známky, docházku žáků atd.). V každé třídě je Apple TV pro spárování s Ipady. Ve třídách tedy nenajdete žádný počítač, který by mohli žáci rozbít, vytahovat z něj kabely či ho přenasta-vovat. Učitel se pouze připojí k projektoru a výuka může začít. Colegio Narval před několika lety odstartovalo ve vybraných třídách výuku pouze prostřednictvím Ipadů. V těchto třídách má každý žák svůj vlastní Ipad, který používá místo učebnic a v podstatě i místo sešitu. Vidět tyto hodiny pro mne bylo opravdu zajímavé. Na žácích bylo patrné, že jsou s Ipady dokonale sžiti. Jsou zvyklí samostatně a efektivně vyhledávat potřebné informace, což je dovednost, kterou u našich žáků často postrádám. Běžně vytvářejí prezentace na dané téma, z nichž ty nejlepší učitelé občas využívají jako materiály pro výuku v jiné paralelní třídě.
Měla jsem možnost pozorovat mnoho hodin s různými vyučujícími. Některé hodiny mne opravdu nadchly a byly velmi inspirativní. Ipady dávají úžasný prostor pro výuku hrou. Seznámila jsem se se zajímavými aplikacemi zejména v biologii, které jsou nesmírně názorné a jednoduché na používání. Nemohu se dočkat, až je sama vyzkouším ve svých hodinách. Ovšem i používání Ipadů má, dle mého názoru, stinnou stránku. Viděla jsem hodiny, ve kterých učitel pouze odprezentovával své materiály a žáci si zvýrazňovali ve svých Ipadech text, který se mají naučit. Děti se tak i doma učí z tabletů, nikoli z vlastních zápisků v sešitu. Vrcholem podivnosti pro mne byla hodina výtvarné výchovy, která se taktéž odehrávala na Ipadech, tedy bez pastelek, temperových barev, štětců nebo papíru.
Ve druhém týdnu svého pobytu jsem odučila několik hodin biologie. Byl to velký zážitek. Vždy je to výzva postavit se před žáky ve snaze získat jejich pozornost a ideálně nenásilně a s úsměvem je přimět ke spolupráci. Tím spíš, pokud mluví jazykem, kterému absolutně nerozumím a já vykládám anglicky, což ani pro mě ani pro ně není většinou vůbec lehké. Španělská nátura je navíc dost odlišná od té naší. Dospělí i děti jsou velmi temperamentní, žáci nejsou příliš zvyklí se hlásit, vykřikují jeden přes druhého a rádi o věcech velmi impulsivně debatují. Když jsem se tedy postavila před tabuli s důraznou prosbou k žákům, aby se hlásili a čekali na mé vyzvání, vypadali dosti zaskočeně. Musím ale říci, že všechny hodiny proběhly naprosto skvěle. Většina dětí skutečně výborně spolupracovala a já si nakonec užívala jejich překypující energii a chuť se zapojit.
Těchto čtrnáct dní naprosto splnilo má očekávání. Netvrdím, že vše bylo vždy zcela dokonalé a jednoduché, ale i právě o to jde. Viděla jsem věci, které velmi ráda přejmu pro svou výuku, ale také chyby, kterých se rozhodně pokusím vyvarovat. Potkala jsem se s mnoha milými lidmi, ve škole i na ulici. A to je pro mne další velmi důležitý poznatek, který si ze svých cest často přivážím. Občas mám totiž pocit, že si zbytečně stěžujeme, ačkoli vlastně žádný skutečný důvod nemáme.
Mgr. Zuzana Ledvinová
