1. den
Dalším mezinárodním projektem je projekt “We were neighbours, we are friends now”.
První den v Lubici byl plný zážitků. Přivítání ve škole, návštěva městského úřadu a rozhovor se zástupcem starosty byl krásným pondělním začátkem. Aby toho nebylo málo, zašli jsme nakouknout, jak vypadá hasičská stanice dobrovolných hasičů. Dostali jsme odpovědi na spoustu otázek. Čím se liší nebo co mají podobného s profesionálními hasiči? Proč se jim říká “ dobrovolní?”Třešničkou na dortu byla projížďka v hasičském autě po obci. Na závěr jsme navštívili řecko-evangelský kostel zdobený gotickými vitrážemi. Den utekl jako voda a po výborné večeři jsme se všichni těšili na odpočinek, abychom načerpali energii na další dobrodružství.
Můj první den na Slovensku
První den nás po snídani vyzvedly slovenské děti a zavedly nás do školy. Proběhlo seznámení s předáním dárků. Potom jsme šli na návštěvu na městský úřad, kde jsme si popovídali se zástupcem pana starosty. Bylo to hodně zajímavé a poučné.
Potom nás čekalo překvapení. Čekala nás návštěva místních hasičů. Byli jsme hodně zvědaví na hasičskou stanici. Viděli jsme stará hasičská auta, která byla všechna funkční. Jako bonus nás čekala projížďka městem a okolí v hasičském autě. Byl to zážitek!!!
Na závěr dne jsme navštívili Řecko-evangelický kostel s gotickými vitrážemi.
Den utekl jako voda a po výborné večeři jsme se všichni těšili na svoje postýlky.
Veronika Gernatová 5.A
2. den
Slunce, mrazivo a báječný výhled na Vysoké Tatry - krásný začátek druhého dne na Slovensku. Vánoční atmosféra je už cítit ve vzduchu. Neztráceli jsme zbytečně čas a dali se do pečení a zdobení vánočních perníčků. Zajímá vás, čím se liší slovenské perníčky od českých? Odpověď je jednoduchá - ničím. Společně zpívané koledy vytvořily domácí atmosféru a zpříjemnily a posílily česko - polsko - slovenské vztahy.
Máme pro vás skvělý nápad, kam stojí za to se podívat. Je to okresní město pod Vysokými Tatrami, které patří mezi nejstarší města na Slovensku. Jmenuje se Kežmarok. Trávili jsme zde celé odpoledne. Navštívili jsme Kežmarský hrad a poznali jsme historii tohoto města. Druhý den jsme si doopravdy užili a těšíme se na další dobrodružství…
Den plný zážitků
V úterý ráno jsme šli do školy. Ve škole jsme váleli těsto na perníčky. Perníčky jsme zdobili cukrovou hmotou. Po škole jsme jeli na Kežmarský hrad. Bylo zde i muzeum, ale nejvíc se mi líbil pozemek hradu. V muzeu jsme navštívili jídelnu, pracovnu a další zajímavé místnosti. Nejvíc se mi v muzeu líbila obrazárna s vánoční výzdobou. Také dárečky pod stromečkem, co dostávají děti. Celý výlet jsme zakončili v cukrárně, kde nám naše hodné paní učitelky, Hanička s Natašou, koupily horkou čokoládu s hromadou šlehačky. Když jsme se vrátili na hotel, tak jsme po večeři měli volnou zábavu, z které se mi nejvíc líbilo, když jsem česala Haničku.
Laura Novotná 5.A
3. den
Každý den nemůže být zábava a tak jsme dnes “vyrazili” na výuku do školy rozšířit své znalosti. Na hodině dějepisu jsme si povídali o pravěku, v matematice jsme procvičovali násobilku a číselné řády a v angličtině jsme si zopakovali slovní zásobu “Animals”. Výuku jsme zakončili plaveckým výcvikem ve školním bazénu. Na konci dne jsme porovnávali způsob výuky u nás a tady na Slovensku. Znovu jsme si uvědomili, že vyučování může být zábava. Za to děkujeme našim slovenským kamarádům.
4. den
Když uslyšíte slova “východní Slovensko”, co vás první napadne? Ano, správně! VLKOLÍNEC a NÍZKÉ A VYSOKÉ TATRY. Nám se poštěstilo navštívit všechna místa.
A teď trošku historie
Vysoké Tatry
Konečně nadešel ten den, kdy jsme měli výlet do Vysokých Tater. Ale nejdřív jsme měli jet do skanzenu. Tam nám ukazovali třeba dům z pohádky Máša a medvěd. Nebo jsem si koupil dřevěného vlka. Osada se jmenovala Vlkolínec.
Po skanzenu jsme jeli ke Štrbskému Plesu. Tam jsme měli oběd. K obědu jsme si dali gulášovou polévku. Po obědě jsme si dali kofolu, která byla ve sklenici Krušovice,
takže jsme tomu říkali černé pivo. Pak jsme se vydali na vycházku kolem jezera. Ušli jsme cca šest kilometrů.
Viděli jsme Vysoké Tatry z blízka.Byly to ukázkové hory. Také jsme jezdili na kolotoči, což byla velká zábava. Já jsem našel lávový kamínek a kamínek, který měl tvar do srdíčka. Po výletě mě vůbec nebolely nohy. V obchodě jsem si koupil slovenskou sportovní čepici.
MOC SE MI LÍBILO NA ŠTRBSKÉM PLESE!!!!!!
Jan Krudewig 4.A
Den v Popradu
Probudili jsme se, pak jsme se oblékli a šli na snídani. Tam byl švédský stůl. Po snídani jsme šli do školy v Lubici. Ze školy jsme jeli do Popradu na výlet.
Nejdříve jsme se procházeli po městě, potom jsme šli do muzea. V muzeu jsme měli přednášku o pravěku a středověku. Viděli jsme: vázy z hlíny, zbytky kostí, zkameněliny, ženskou lebku z doby bronzové, mince duhovky- statéry, obrazy, knihy, pečetě měst a středověké šperky. Z muzea jsme šli do obchodního centra na nákupy. Potom jsme šli do Mcdonaldu, kde jsme měli večeři. Moc jsem si to užil. :)
Petr Nikodým 4.A
Poslední den
Poslední den ve škole jsme se rozloučili tvořivými dílnami. Vzájemná spolupráce s polskými kamarády, klidná a příjemná atmosféra, to vše vyústilo v krásné tvoření vánočních motivů metodou pískování.
Odpoledne jsme vyrazili na náš poslední výlet, do krásného města Popradu. Navštívili jsme Podtatranské muzeum, kde byly vystaveny exponáty od pravěku po současnost. Toto muzeum patří k nejstarším na Slovensku a nachází se v krásné památkové budově postavené v roce 1886.
Tento týden nám přinesl spoustu krásných zážitků, získali jsme nová přátelství, která, jak doufáme, vydrží na dlouhá léta. Jsme rádi, že jsme součástí tohoto projektu a těšíme se na další setkání, které se uskuteční u nás v České Lípě.
Můj poslední den
Dopoledne jsme vyráběli ve škole obrázky. Vyráběli se tak, že se nejdřív načrtl obraz, pak se vyřezal nožem a na závěr se posypal barevným pískem. Dělal jsem Vysoké Tatry. Ostatní dělali vánoční motivy. Po obědě jsme jeli do muzea v Popradu. Viděli jsme tam staré uniformy, mince, vykopávky, oštěpy.
Večer jsme opět sledovali MS 2022 ve fotbale. Sledovali jsme zápas mezi Dánskem a Austrálií (0:1).Potom jsme si balili věci, protože se ráno mělo odjíždět domů.
Zpáteční cesta v sobotu trvala 9 hodin a všichni jsme byli rádi, že jsme se setkali s našimi rodiči.
Moc se mi na Slovensku líbilo a těším se na další cestu s Erasmem.
Jan Krudewig 4.A
Viktorie Dudková 3.A
Paní učitelky: Mgr. Hana Baumgartnerová, Mgr. Natallia Nováková