V malém městě Tégles blízko u Debrecénu jsem na tamní škole pozorovala, jak pracují s touto metodou na 1. i 2. stupni základní školy. Škola je rozdělená do dvou budou, každý stupeň zvlášť, avšak 5 minut chůze od sebe. Část učitelů přechází mezi budovami, většina učitelů bydlí mimo město Tégles.
Žáci jsou rozděleni do tříd běžných a potom takzvaně bilingvních. V těchto třídách se výuka více zaměřuje na rozvoj angličtiny, mají navýšenou dotaci anglické konverzace a metodou CLIL se učí v dalších předmětech používat slovní zásobu a gramatiku v angličtině. Učebnice jsou buď přímo v angličtině, nebo jsou v nich anglicky zpracovaná témata, úkoly a písničky. Škola disponuje několika aprobovanými angličtináři, kteří zajišťují kvalitu výuky a také třídní učitelé vyučující jiných předmětů se dále vzdělávají v angličtině, aby mohli vést výuku částečně v angličtině. Škola se zapojuje do Erasmus projektů, ETwinningu i národních projektů.
Jejich IT vybavení je dobré, pracují s tablety ve skupinách, používají promítací tabuli, aplikace na hry a opakování slovní zásoby. Žáci jsou na další jazyk zvyklí, méně už na cizince, protože na 1. stupni děti nevyjíždí za hranice a zatím se zřejmě s tolika cizinci nesetkali. Výjimku tvoří rodilá mluvčí na škole, která vyučuje anglickou konverzaci napříč oběma stupni. Během mého pobytu ji přijela navštívit neteř s manželem. Oba jsou učitele v USA, ve speciální škole, která vyučuje angličtinu cizince, kteří hovoří převážně jiným jazykem, než je angličtina. Setkání a vzájemné sdílení zkušeností rodilých mluvčí s výukou angličtiny mne obohatilo, získala jsem typy jak pracovat s logopedií a speciálně-pedagogickými metodami při výuce cizího jazyka.
